Satanismus v blackových textech
Svarttrost
Nezávislost, uzavřenost a svébytnost blackmetalové scény jen těžko nachází obdoby. Tenhle žánr k sobě nepustí jen tak někoho, a jen úzká skupina posluchačů ho skutečně chápe a ztotožňuje se s jeho idejemi. Nejen, že je o několik pater vzdálen mainstreamovému bahnu, ale je od něj úplně izolován, protože je s ním totálně nekompatibilní. Vše, co vzešlo z blacku, zůstalo v blacku, nebo nanejvýš ovlivnilo nejbližší sousedící žánry. Důvod takové konzistence je zřejmý - satanismus.
Zhudebnění tohoto starého, dlouho skrývaného a silně antagonistického filosofického směru nutně muselo vyústit doslova ve výbuch různých námětů a přístupů. Když si pročítám staré i nové blackové texty, rozeznávám propastné rozdíly v tom, co pro kapely Satan představuje, jak je na něj odkazováno, a jakým způsobem je uctíván. K tomu je samozřejmě nutno rozeznávat i způsob, jakým se kapely vypořádávají s náboženstvím, potažmo křesťanstvím. Samozřejmě, přístupů je celá škála, ale některé se nápadně opakují. Dovolil jsem si vybrat následujících pět:
- Satan pro zábavu
- Satan jako téma rituálu a mystiky
- Satan jako personifikovaný ničitel křesťanství
- Satan zpolitizovaný
- Satan jako přírodní metafora a filosofický postoj
------------------------------------------------------
1. Satan pro zábavu
Čert na koze jel :-) Nenáročný Satan tak někde na úrovni Kabátů nebo viagry značky Clavin. Koření mainstreamu. Myslím, že to přirozeně pramení z široké tolerance ateistické společnosti. Podstatou tohoto satana je požitkářství a sexuální symbolika, nanejvýš opatrné vymezení vůči desateru. Tenhle Satan končí tam, kde začíná názor místního faráře.
2. Satan jako téma rituálu a mystiky
"Northern darkness marches
Through the coldest night
I can't resist the taste from the winds of the moon
I split my tongue for the taste of these winds
And bath my eyes in its grace
Frost and winter return to my eyes
The call of the wintermoon"
(Immortal - Diabolical Fullmoon Mysticism - "The Call of the Wintermoon")
Poetické fráze o mrazivých větrech, krvavém měsíci a nesvatých černých rituálech - to je black, jak ho dobře známe z 90. let. Mnohomluvně lyrický, zatrpklý a uzavřený od okolního světa. Opěvuje především misantropii v divočině, rituální vzývání Satana, sex bez hranic a hněv vůči křesťanství. Je to studnice satanistické poetiky, ale často naráží na opakování námětů. Větším problémem tohoto stylu je však nedostatek "aplikovatelného Satana". Pokusy o realizaci satanismu druhé blackové vlny se v Norsku projevily toliko pálením kostelů, vraždami a sebevraždami. Paradoxním vedlejším účinkem těchto zoufalých činů byla živelná mediální popularizace black metalové scény. Tím byla připravena půda pro nové osobnosti a nová východiska black metalu. Nicméně jedno "východisko" se zrodilo bez ohledu na popularitu - tradiční misantropie se brzy snoubila s nihilismem za vzniku DSBM (depresivního sebevražedného BM). Ten zřetelně přebírá lyričnost textů a jeho melancholická uzavřenost způsobila zachování zatrpklé atmosféry z devadesátých let.
3. Satan jako personifikovaný ničitel křesťanství
"...lord of the south, spread your infernal flames across the land
and gather your strength to fight for the throne
oh, tyrannous master, bring hellish storm upon the celestial kingdom
set the vault of heaven, into flames
war!!!"
(Dark Funeral - Vobiscum Sathanas - "Thy Legions Come")
Mnoho kapel má do svých písní vepsané výzvy k válečnému tažení proti nebesům. Jako příklady za všechny uvedu Dark Funeral nebo Dimmu Borgir. Skřížit satanské ideje s válečnými zpěvy bylo přirozené, když rituály a poezie přestaly stačit. Černé hordy se rozmnoží, vyletí z podzemních slují a rozsápou andělská vojska na hadry. Pak se na bojišti objeví "masivní kopyto" a svrhne Nazaretského i s jeho tatíkem z trůnu. A pohádky je konec. Tenhle směr mi velice smrdí teistickým satanismem, kde Satan je chápán jako nadpřirozená bytost. Jenže ouha, tím se připouští i existence boha, aby bylo s čím bojovat. Má to koule, ale vlastně to nikam nevede. A proto někteří zašli ještě dál:
4. Satan zpolitizovaný
"Subhuman scum you must fear me
It's time to say goodbye
You have no reason to exist
It's time for you to die"
(Satanic Warmaster/Pantheon - Wolfskrieger / Galdur Vikodlaks - "Triumph of Death")
Když už některým nestačila imaginární válka s křesťany, část scény se chytla okultního nacionalismu a nacismu. Tak vznikl tzv. NSBM (nacionálně socialistický BM), oblíbený všude tam, kde se národy ještě úplně nevyrovnaly se svou minulostí. Nutno přiznat, že je to úplně logické vyvrcholení snahy prakticky aplikovat BM na realitu. Ale tahat do muziky rasovou politiku a glorifikovat totalitní vojska jako hrdinné válečníky není zrovna rozumný nápad. Jsou i lepší způsoby. Za delší komentář mi tahle pošahaná idea nestojí. Jen dodám, že propagace tohodle subžánru se na Sluji nesetká s přivítáním - a to není o dogmatu a předsudku, to je o rozumu a respektu.
5. Satan jako přírodní metafora a filosofický postoj
"There is a god in man,
and in nature.
He, who sees in the dark,
the bringer of light.
This beauty,
the sign of an open eye."
(Gorgoroth - Ad Majorem Sathanas Gloriam - "Sign of an Open Eye")
Další přirozené východisko black metalu vstříc realitě - hluboký individualismus, popírající křesťanství v samých základech. Zkráceně řečeno - není bůh ani satan, je jen člověk. Člověk myslící, rozhodující, konající sám za sebe. Satan zde platí pouze jako metafora pro univerzální přírodní principy - nezkrotnou vůli k životu, růstu, úspěchu. Úspěšně se to kombinuje se severskou kulturou a zdá se, že se to dá aplikovat i na moderní společnost. Významným producentem textů tohoto ražení byla určitou dobu kapela Gorgoroth a dnes také God Seed - to díky norskému hudebníkovi Gaahlovi a několika lidech okolo. Z myšlenkového hlediska to považuji za nejvíce perspektivní výhonek black metalu, ale není to pro každého, protože je filosoficky náročné.
Všechny zmíněné kategorie považujte jen za můj osobní pohled na hlavní směry, kterými se blackové texty ubírají. Většina kapel obvykle kombinuje dva nebo více přístupů najednou, nebo je časem střídá. Na druhou stranu si myslím, že se dají velice dobře rozeznat podle klíčových frází. V komentářích samozřejmě uvítám i další vzorky textů k diskuzi - třeba najdeme novou kategorii!