Wardruna - Gap var Ginnunga

• Žánr: ambient / folk
• Rok vydání: 2009
• Země: Norsko
• Label: Indie Recordings / Fimbulljóð Productions
• Seznam songů:
  • Ár var Alda (02:19)
  • Hagal (07:40)
  • Bjarkan (05:53)
  • Løyndomsriss (03:15)
  • Heimta Thurs (04:18)
  • Thurs (01:16)
  • Jara (05:12)
  • Laukr (04:05)
  • Kauna (02:34)
  • Algir - Stien klarnar (04:17)
  • Algir - Tognatale (05:39)
  • Dagr (05:38)

Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jak nejlépe vystihnout takový unikát, jakým je norská Wardruna. Vážím každé slovo, krok za krokem se pokusím sepsat co nejvíce dojmů, které tento hluboký hudební zážitek skýtá, i když vím, že se mi to zkrátka nepodaří. Znám Wardrunu už tři roky, a přesto je při každém poslechu jiná, vždy neopakovatelná. Můj dnešní příspěvek bude záměrně mnohem delší než obvykle, aby čtenářům co nejlépe přiblížil tento velice promyšlený a vytříbený kus umění.

Wardruna je hudební projekt na pomezí lidové a ambientní hudby. Ústředním motivem je runové písmo (konkrétně tzv. starý futhark), které se používalo germánskými kmeny v předkřesťanském období raného středověku. Runy neměly jen funkci písma, ale také plnily roli duchovních symbolů a proto úzce souvisejí se starou severskou mytologií. Povaha či význam jednotlivých run je vyjádřen hudbou Wardruny.

Hudebníci používají tradiční severské lidové nástroje, ale také zvuky samotných přírodních živlů. Uslyšíme tedy hardanger housle, flétny, kravský a beraní roh, různé tradiční bubny, znělé dřevo, ale také zvuky ohně, vody, kamenů, větru, hřmotu blesků, šumění listí... nelze je všechny vyjmenovat. Mnohé z těchto nástrojů si členové kapely sami vyrobili. Zvuk je otevřený, exteriérový a působí velice přirozeným dojmem. Důležité je zmínit hlasy tří ústředních hudebníků: Kvitrafnův emotivní tenor, Gaahlův charakteristicky hluboký projev přecházející do hrdelních zvuků a závratný soprán zpěvačky Lindy-Fay Hella. Zvuky, nástroje i zpěv jsou fantasticky propleteny, takže tvoří nepopsatelně intenzivní, skutečně rituální a primordiální atmosféru.

Nyní pár slov k oné trojici hudebníků, která je páteří projektu Wardruna:

Kvitrafn - všestranný hudebník, který je známý především jako bývalý bubeník z Gorgoroth (2000-2004), dále bývalý člen Sahg, Mortify, Dead to this World, aktivní člen Jotunspor a dalších kapel. Je autorem hudby, textů, hraje na většinu instrumentů a zpívá. Je tedy naprosto ústřední postavou Wardruny. Jeho dlouhodobý cíl - oživit runové písmo skrze hudební vyjádření jejich principů - ho přivedl k výrobě různých tradičních hudebních nástrojů a hře na ně. Poslední dobou se podílí na pořádání hudebních festivalů věnovaných norskému metalu (festival Roadburn), ale také tradiční arktické hudbě (projekt SALT).

Gaahl - kontroverzní vokalista výrazného zevnějšku a ještě výraznějších názorů. Je známý především jako bývalý zpěvák blackmetalových kapel Gorgoroth, Gaahlskagg a Trelldom. V současnosti vede kapelu God Seed. Do Wardruny ho přivedla předchozí spolupráce s Kvitrafnem v Gorgoroth a společný zájem o norskou duchovní minulost. Jeho osobitý hlasový projev se silně vtiskl do podoby většiny skladeb. Kromě svého zpěvu se podílí na tvorbě hudby tím, že pomáhá Kvitrafnovi  v hledání významů jednotlivých run.

Lindy-Fay Hella - Zpěvačka, která vyvažuje mužskou dvojici svým svěžím, experimentálním hlasem. Je tak trochu tajemnou postavou (kdo ve Wardruně není ? :-), protože je těžké k ní najít cokoli dalšího. Podle různých interview má za sebou různorodou kariéru. I ona byla pozvána do Wardruny pro nesporné hlasové kvality i pro sdílený zájem o severskou spiritualitu.

(Zleva: Kvitrafn, Lindy Fay Hella, Gaahl)

Gap var Ginnunga, tedy album, o kterém je tu řeč, je prvním článkem plánované trilogie, která si klade za cíl pokrýt všechny runy starého futharku. Název alba vychází z mytické propasti Ginnungagap ("zející jáma"), která dle severské víry předcházela stvoření země. Dle slov Kvitrafna je smyslem první části "posílit kořeny", které zbyly z dnes již téměř zapomenuté minulosti. Gap var Ginnunga je především o intenzivní atmosféře náladě, emocích. Je návratem do dob, kdy se lidé uctívali oheň, který je chránil před zimou; vkládali naději do úrody a na změnách počasí závisel jejich život.

Texty písní jsou v norštině nebo staré severštině. Všechny jsou poměrně krátké - buď se v písní opakují, nebo je většina písně instrumentální. Významy jsou někdy doslovné, ale jindy uzamčené do jinotajů a je ponecháno na posluchači, aby si domyslel jejich význam. Náměty jsou velice nadčasové a srozumitelné:

Vítám slunce!
Povstávajíc z temnoty,
vzhůru do dne.

Z hlubin Ginnungy,
Yggdrasil, jasan.
Ve tvém světle, pole budou růst.
Ve tvé temnotě, pole zemřou.

(Dagr)

Všechny texty i překlad do češtiny najdete ZDE

Nyní konečně přistoupím k jednotlivým skladbám:

Ár var Alda je instrumentální úvod do alba. Je jako stroj času - má za úkol vás přenést o nějakých patnáct století zpět do dob, "kdy vítr tekl a voda foukala".  Nespoutaná a tajemná melodie v podání hardanger houslí, doprovázená jednotlivými údery bubnu a šuměním deště se prolíná s Kvitrafnovým volným zpěvem. Vnímám tuto skladbu jako hudební bránu do jiného světa - světa, kde se sentimentální vzpomínky prolínají s nadějnými zítřky.

https://www.youtube.com/watch?v=fCLPH615utU

Na úvodní skladbu plynuje navazuje Hagal, skladba o runě "krupobití". Hlavním motivem je neovlivnitelná, možná především destruktivní síla počasí. Začíná ji výrazný, pronikavý zvuk rohu a hluboké sborové "hagal - hagal - hagal..." Po úderu hromu nás pohlcuje rytmus bubnu a chřestidel, do kterého se postupně přidávají housle, flétny, atmosférická recitace i vzdálený zpěv. Hagal navozuje intenzivní meditativní náladu.

https://www.youtube.com/watch?v=SYmNbaNWv-k

Bjarkan je svěží a životaplná skladba o runě "bříza". Jejím motivem je znovuzrození - schopnost přírody k regeneraci a snad i koloběh života. Rytmus bubnů, a chřestidel a dřeva (tady je ta bříza) doprovází nespoutaný zpěv Lindy-Fay Helly, slyšet jsou také Gaahl a Kvitrafn. Celou dobu skladbu ozvláštňuje lidový nástroj, který vydává zvuk "piogou-piogou-piogou", a já stále nemohu přijít na to, o který se jedná. Poraďte :) Při této skladbě se mi vybavuje hustý, zelený les, do kterého pronikají životadárné paprsky dopoledního slunce.

https://www.youtube.com/watch?v=p3MrtMJP6Jo

Následující tři skladby - Løyndomsriss, Heimta Thurs a Thurs tvoří jakousi navazující trilogii runy Thurs, takže ji představím jako celek. K první zmíněné skladbě byl natočen působivý videoklip, který najdete pod prvním odkazem:

https://www.youtube.com/watch?v=54PpjO0bKWI

https://www.youtube.com/watch?v=KIbIIfQAdM0

https://www.youtube.com/watch?v=Gj5wGxl8ikE

Løyndomsriss navozuje temnou, čarovně mystickou atmosféru. Je hudebním vyjádřením zasvěcování do tajemství run. Kvitrafnův rituální zpěv se mísí s údery chřestidla a cinkadla. Důraz přidávají ambientní ozvěny, zatímco na pozadí slyšíme zvuk rytí do kamene. Zpívaná melodie graduje jakýmsi rozkrytím, osvícením, prohlédnutím. Heimta Thurs do atmosféry přináši rytmus. Podobně jako ve skladbě Hagal se postupně přidávají další hudební nástroje. Kvitrafn šeptem recituje text, vyslovuje jméno runy "Thurs", zatímco housle opakují znepokojivou a neúprosnou melodii. Na pozadí slyšíme joik - tradiční hrdelní zpěv dle způsobu Laponských Sámů. Pak je rytmus náhle přetržen Gaahlovým hrdelním hlasem - "Thurs!" Všechny zvuky se mísí v chaotickou a destruktivní masu. Když na závěr vše rozsekne Gaahlův strašlivý výkřik "Thurs!", vše se náhle stmelí, vygraduje a zanikne. Zůstává jen Gaahlův monotón, který nás vyprovází z tohoto pekla ven.

Trilogie Thurs stojí na významu runy "trn". Symbolizuje nesnázi, překážku, nebezpečí a neštěstí. Hutná a děsivě mystická atmosféra těchto skladeb nepotřebuje další vysvětlení. Osobně mám ve zvyku si Thurs spojovat také s odhodláním překonat překážku nebo s odvahou čelit nebezpečí.

Z temnoty opět vstříc slunečním paprskům. Jara je velice živá, malebná, folková skladba, která vyjadřuje runu "rok". Jejím smyslem je zemědělský cyklus a úroda. Skladba Začíná Gaahlovou recitací, načež se rozvíjí za zvuku houslí, flétny a smíšeného zpěvu do různých folkových melodických variací. Navzdory výše zmíněnému smyslu runy mě osobně skladba evokuje cosi jako monumentální krásu vzrostlého listnatného lesa. 

https://www.youtube.com/watch?v=PDsqAz4Io4o

Laukr je voda - takto prozaicky začíná text další runové skladby. Je to minimalistická skladba, zasvěcená mokrému živlu. Na pozadí teče horský potok, zatímco klapání do zvučného dřeva připomíná nekonečný vodní cyklus. Proplétající se sborový zpěv pak oslavuje všechny podoby vody, např. led nebo slzy.

https://www.youtube.com/watch?v=W1NFg9njuYQ

Kauna  představuje další živel - oheň. Runa ohně byla spojována také se světlem, duchovní očistou a léčením. Hned zezačátku rozpoznáváme zvuk hořící pochodně. Pak nastupuje rituální, hypnotický, extatický tlukot velkých bubnů. Gaahl zaříkává plameny za pronikavého ječení rohu. Skladba není dlouhá, ale dokáže posluchače okamžitě pohltit.

https://www.youtube.com/watch?v=-qliJUNVpaE

Nemohu vynechat odkaz na o něco delší, velice zajímavou verzi Kauny, kterou Wardruna zahrála živě na festivalu Incubate v roce 2009. Právě tady můžete vidět skvělý um jednotlivých členů kapely, a pocítit tajemnou atmosféru živých koncertů:

https://www.youtube.com/watch?v=jMV78a-G5xY

Následující skladba je Algir - Stien klarnar. Text písně je plný jinotajů a zdá se ubírat po jakési cestě hledání moudrosti skryté v přírodě. Melodie zpěvu působí dojmem nejistoty, hledání, objevování neznámého.

https://www.youtube.com/watch?v=oiC0kBTpbjs

Druhá píseň k téže runě, Algir - Tognatale, vyvolává ustálenou, zato však tísnivou, smuteční náladu. Bubny doprovázené rytmickým tleskáním nás přivádí k jednoduchému, opakovanému melodickému tématu.

https://www.youtube.com/watch?v=pjcHcd1sjoE

Závěrečná píseň "Dagr" nás však vyvádí z letargie - jasný zvuk rohu dává tušit, že začíná nový den. Právě "den" nebo "nový úsvit" je smyslem poslední runy tohoto alba. Výrazný rytmus sálá energii a životní sílu. Text vítá vycházející slunce a chválí ho za jeho životadárnost. Album Gap var Ginnunga právě končí, ale cesta za runami právě začala.

https://www.youtube.com/watch?v=FsSd-1AE4QY

Nemohu říci, že některá skladba byla lepší než jiná. Každá z nich má své vlastní klima, své vlastní kritérium. Wardruna je těžko porovnatelná i v rámci žánru, protože se jedná o průlomový a velice komplexní projekt. Jiné folkové nebo ambient-folkové projekty jako Gjallarhorn, Leidungr nebo Ruhr Hunter jsou komornější, bývají přikloněny k samotnému folku nebo k samotnému ambientu a navíc jednoduše nemají srovnatelnou hudební kvalitu.

Ve srovnání s druhým albem Wardruny, Yggdrasil (2013), Gap var Ginnunga více sází na atmosféru a intenzivně pracuje s relativně jednoduchými motivy. Je více osobní, tajemná a mystická. Yggdrasil přinese komplikovanější a otevřenější skladby, ale to je už téma pro další gigantickou recenzi :)

Co říci na závěr - Wardruna je fenomén, kterému se dostalo zaslouženého, ač možná nečekaného úspěchu. Považuji ji za důkaz toho, že nejlepším způsobem, jak cokoli tvořit, je zapojit celou sílu osobnosti - vtištění hluboké myšlenky, nabyté zručnosti i uměleckého citu. To vše Kvitrafn dokázal.

Hodnocení: 10/10

Svarttrost